Chlorophyceae (z řeckého slova chloros, což znamená „zelený“) tvoří extrémně velkou a důležitou třídu zelených řas. Členové mohou být jednobuněční, koloniální, nebo vláknité. Buňky jednobuněčných a koloniálních chlorofyků mohou mít dvě nebo více bičíků.
žije zde asi 2650 živých druhů chlorofyků. Hlavními rysy třídy (a většiny rostlin) jsou použití škrobu jako hlavní potravinové rezervy a zelených chloroplastů s chlorofyly a A b. Navzdory charakteristikám rostlin tato skupina řas přímo nesouvisí s ranými suchozemskými rostlinami.
Chlorofyce jsou téměř výhradně omezeny na sladkovodní a suchozemská stanoviště. Někteří členové této třídy se přizpůsobili životu na sněhu jako sněhové řasy. Sněhové řasy způsobují, že sníh vypadá červeno-vínově nebo oranžově kvůli vysokým hladinám neobvyklých karotenoidních pigmentů v buňkách řas.
mezi členy této třídy existuje celá řada způsobů asexuální a sexuální reprodukce. Sexuální reprodukce je charakterizována tvorbou zygoty produkované gametickou fúzí.
Chlorofyce vykazují rozdíly během buněčného dělení ve srovnání s jinými skupinami zelených řas. Například produkují soubor mikrotubulů, fykoplast, který je rovnoběžný s rovinou buněčného dělení.
rozmanitost
rozmanitost
Chlorophyceae zahrnují některé známé zelené řasy. Snad nejznámější chlorofyceans jsou Chlamydomonas (z řeckého slova chlamys, což znamená „tkanina“) a Volvox (z latinského volvo, což znamená „roll“).
oba jsou důležitými výzkumnými modely v laboratořích. Chlorofyceans spadají do několika řádů, včetně Volvocales, Chlorococcales, Chaetophorales a Oedogoniales.
Volvocales
členové řádu Volvocales zahrnují jak jednobuněčné organismy, jako jsou organismy rodu Chlamydomonas se svými dvěma stejnými bičíky, tak koloniální formy. Chlamydomonas jsou velký rod chlorofyků.
na celém světě bylo popsáno více než šest set druhů. Chlamydomonas pravděpodobně představují nejprimitivnější strukturu mezi chlorofyceany. Nicméně jejich základní buněčné rysy lze nalézt mezi ostatními zástupci tohoto řádu.
buněčná stěna vyrobená spíše z glykoproteinů než z celulózy obklopuje každou buňku Chlamydomonas. Uvnitř buňky je jeden velký chloroplast a pyrenoid, který tvoří škrob.
jiné cytoplazmatické struktury zahrnují spíše kontraktilní vakuolu než centrální vakuolu. Kontraktilní vakuola je zodpovědná za odstranění vody z buňky. Buňky Chlamydomonas jsou schopné fototaxe: plavou směrem k mírnému světlu, ale daleko od světla s vysokou intenzitou.
Rodopsinový pigment je jejich primárním fotoreceptorem světla. Za suchých podmínek tvoří Chlamydomonas palmelloidní stupeň, ve kterém jsou neflagelátové buňky drženy pohromadě běžným slizem.
Chlamydomonas se množí asexuálně buněčným dělením. Také buňky této řasy se mohou stát gamety. U většiny druhů Chlamydomonas se samčí a samičí gamety zdají stejné; jsou označeny ( + ) a ( -).
koloniální bičíky řádu Volvocales sahají od jednoduchých kolonií Gonia až po viditelné sféry Volvoxu bez zvětšení s až několika tisíci buňkami a nějakou buněčnou specializací.
Volvox jsou jednou z nejvíce strukturálně vyspělých koloniálních forem zelených řas.Na reprodukci se podílejí pouze specializované buňky. Během nepohlavní reprodukce se některé buňky Volvoxu dělí a vyboulí dovnitř a vytvářejí nové dceřiné kolonie, které jsou po určitou dobu drženy v mateřské kolonii. Volvox jsou také schopné sexuální reprodukce. Produkují gamety, které se diferencují na spermie a vejce.
Chlorococcales
členové řádu Chlorococcales zahrnují nemotilní jednobuněčné a koloniální řasy. Typičtí zástupci jednobuněčné nemotilní formy se nacházejí v Chlorokoku. Vyskytují se jako sférické jednotlivé buňky nebo buněčné agregáty a produkují bičíkovité zoospory.
příklady koloniálních zástupců Chlorococcales jsou Hydrodictyon, běžně známý jako „vodní síť“; Pediastrum, známý pro jejich výrazný, hvězdný tvar; a Scenedesmus, široce rozšířený obyvatel sladkovodního fytoplanktonu.
řád Chlorococcales byl nyní rozdělen na základě údajů o sekvenci ribozomální ribonukleové kyseliny (RNA) s malou podjednotkou do několika skupin, včetně Sphaeropleales, Tetracystis clade a Dunaliella clade.
Chaetophorales a Oedogoniales
Chaetophorales a Oedogoniales
nejsložitější ze třídy Chlorophyceae jsou vláknité členy řádů Chaetophorales a Oedogoniales, z nichž některé vykazují rysy, které jsou pozorovány především u rostlin. Chaetophoralean zelené řasy mají rostlinná těla se systémem primárních a sekundárních větví.
Draparnaldia (pojmenovaná podle Jacquese Phillipe Raymonda Draparnauda, francouzského přírodovědce) z řádu Chaetophorales mají hlavní vláknitou osu s relativně velkými buňkami, primární větve s menšími buňkami a sekundární větve s ještě menšími buňkami.
jeden zástupce Oedogoniales, zelená řasa Oedogonium (z řeckého oidos, což znamená „otok“), byl předmětem intenzivního studia pro jeho neobvyklou techniku dělení buněk.
celý obsah Oedogoniové buňky může být použit k mataci jedné velké zoospory s mnohočetnými bičíky. Členové Bulbochaete (z řeckého bolbos, což znamená „žárovka“) připomínají oedogonium v buněčném dělení, ale liší se tím, že jsou rozvětvené a mají na konci každé větve výraznou vlasovou buňku.
technologické využití
několik chlorofyceánských zelených řas má komerční hodnotu. Tyto řasy jsou dobrými kandidáty na průmyslovou výrobu plynného vodíku, protože jsou schopny uvolňovat plyn z vody pomocí sluneční energie. Plynný vodík je ekologicky žádoucí palivo, protože spalování vodíku produkuje vodu a může být účinně přeměněno na elektřinu.
další“ komerční “ organismuje Dunaliella salina, mořská řasa, která hromadí obrovské množství beta-karotenu, což je životně důležitý antioxidant, který se také používá při barvení potravin a ve farmaceutických přípravcích.
Selenastrumcapricornutum jsou nejpoužívanějšími biomonitory řas při detekci znečištění vody. Chlorofyce se používají v sladkovodních akvakulturních systémech jako potrava pro ryby.Jednou z řas s možným potenciálem pro krmení lososů je Hematokok.
řasy obsahují velké množství pigmentu astaxanthin, který je zodpovědný za červené zbarvení typické pro maso lososa. Chlorella (dříve zařazená do řádu Chlorococcales) je známá jak jako experimentální systémy při objevu fotosyntetického Calvinova cyklu, tak jako zdravá výživa v Asii.