také označované jako „overchoice“, fenomén volby přetížení dochází v důsledku příliš mnoho možností jsou k dispozici spotřebitelům. Overchoice byla spojena s nešťastím (Schwartz, 2004), únavou rozhodnutí, jít s výchozí možností, stejně jako odklad výběru—vyhnout se rozhodnutí úplně, jako je nekupování produktu (Iyengar & Lepper, 2000). K vnímanému přetížení výběru může přispět mnoho různých faktorů, včetně počtu možností a atributů, časových omezení, odpovědnosti za rozhodnutí, sladitelnosti a komplementarity možností, nejistoty preferencí spotřebitelů (Chernev et al., 2015).
přetížení volby lze potlačit zjednodušením atributů volby nebo počtem dostupných možností (Johnson et al., 2012). Některé studie o spotřebních výrobcích však naznačují, že paradoxně by měla být nabídnuta větší volba v produktových doménách, ve kterých se lidé cítí nevědomí (např. víno), zatímco menší výběr by měl být poskytován v oblastech, ve kterých lidé mají tendenci se cítit dobře (např. nealkoholické nápoje) (Hadar & Sood, 2014).
Chernev, A., Böckenholt, U., & Goodman, J. (2015). Přetížení volby: koncepční přehled a metaanalýza. Journal of Consumer Psychology, 25 (2), 333-358.
Hadar, L., & Sood, S. (2014). Když jsou znalosti demotivující: Subjektivní znalosti a přetížení výběru. Psychologická Věda, 25 (9), 1739-1747.
Iyengar, S., & Lepper, M. (2000). Když je volba demotivující: Může si člověk přát příliš mnoho dobré věci? Žurnál osobnosti a sociální psychologie, 79, 995-1006.
Johnson, E. J., Shu, S. B., Dellaert, B. G. C., Fox, C. R., Goldstein, D. G., Häubl, G., Larrick, R. P., Payne, J. W., Peters, e., Schkade, D., Wansink, B., & Weber, E. u. (2012), Beyond nudges: Tools of a choice architecture, Marketing Letters, 23, 487-504.
Schwartz, B. (2004). Paradox volby: proč více je méně. New York: Ecco.