symbolické, nenásilné porušení zákona, provedené úmyslně na protest proti nějaké formě vnímané nespravedlnosti. Pouhý nesouhlas, protest nebo neposlušnost zákona nesplňuje podmínky. Čin musí být nenásilný, otevřený a viditelný, nezákonný, vykonávaný za morálním účelem protestovat proti nespravedlnosti a musí být proveden s očekáváním, že bude potrestán.
tím, že pokojně a otevřeně porušují zákon a podrobují se trestu, ti, kteří se účastní občanské neposlušnosti, doufají, že upozorní na zákon, který doufají v reformu, nespravedlnost, kterou doufají, že zastaví, nebo na politiku nebo praxi, kterou doufají, že skončí. Tím, že zpochybňuje spravedlivost, spravedlnost, spravedlnost nebo slušnost statu quo, osoby zapojené do občanské neposlušnosti obvykle apelují na nějakou formu vyššího práva, ať už je to božský zákon Boží, přirozený zákon nebo nějaká forma morálního uvažování.
filozofické základy občanské neposlušnosti lze nalézt v novozákonních spisech, které podávají zprávu o Ježíšově učení. Objevují se také v dílech Cicera, Thomase Akvinase, Johna Locka a Thomase Jeffersona. Ve slavné eseji nazvané „občanská neposlušnost“ HENRY DAVID THOREAU tvrdil, že jednotlivec je „vyšší a nezávislá moc“, od níž stát získává svou autoritu. Jako jednotlivci, lidé nesmí čekat, až vláda uzná nespravedlnost a podnítí reformu, řekl Thoreau, protože mašinérie vlády se pohybuje příliš pomalu. Pokud mají jednotlivci právo na své straně, musí to udělat správně tím, že se snaží mírumilovně a otevřeně změnit společnost.
občanská neposlušnost byla značně zaměstnána po celém světě nacionalistickými hnutími (např. MOHANDAS Gándhí použil občanskou neposlušnost na protest proti britské koloniální nadvládě v Indii), vůdci občanských práv (např. MARTIN LUTHER KING JR. použil občanskou neposlušnost na protest proti rasovým SEGREGAČNÍM zákonům ve Spojených státech) a protiválečnými demonstranty (např. Muhammad Ali použil občanskou neposlušnost na protest proti zapojení USA do války ve Vietnamu).