výskyt mikrořas na umělých površích, jako jsou střešní tašky, beton, fasády budov a další umělé povrchy v městských oblastech, kde způsobuje esteticky nepřijatelné zabarvení povrchů, představuje nápadný problém, protože přispívá k biodeterioraci a zrychlenému zvětrávání. Zatím, mikrobiální kolonizace byla zaznamenána hlavně makroskopicky, a proto semikvantitativně hodnoceno stupněm zabarvení, a vizuální data přiřazená barevné škále pro intenzitu zamoření řas. Tato hodnocení však postrádají vzájemnou kalibraci a trpí změnami barev kvůli společně se vyskytujícím houbám nebo vlastnostem pozadí. Použitím chlorofylu a jako specifického biomarkeru aeroterrestriálních mikrořas byla proto vyvinuta extrakční metoda pro kvantifikaci biomasy. Dvě zelené mikrořasy, Stichococcus sp. a Chlorella sp., byly izolovány od fasád budov, zavedeny jako monokultury a použity v této studii. Vzorky řas se nejlépe konzervují zmrazením v kapalném dusíku s následnou lyofilizací a následným skladováním při -18 °C. dimethylformamid (DMF) se ukázal jako nejlepší extrakční rozpouštědlo. Mechanická homogenizace zlepšila extrakci až o 20%. Účinnost extrakce chlorofylu a však byla silně druhově specifická a dále ovlivněna růstovými podmínkami, tj. zda byly buňky v logaritmické nebo stacionární růstové fázi. Pro dosažení maximálních hodnot chlorofylu a ze vzorků neznámého složení řas a fyziologického stavu bylo zjištěno, že je nutné provést alespoň dvě 24-h extrakce v DMF. Pokud druhý extrakční krok přispěl >20% k celkové koncentraci chlorofylu a, byla použita třetí extrakce DMF. Pomocí tohoto testu biomarkerů bylo z fasád budov získáno až 313 mg chlorofylu A m-2, což odpovídá c. 100 g čerstvé hmotnosti řas, což představuje vysokou organickou zátěž.