dnes slyšíme tolik o lásce. Co je vlastně láska? Je to pocit, přitažlivost, chemie, nebo co? Láska se určitě může projevit těmito způsoby, určitě, ale skutečná definice lásky je taková,že pro někoho chcete to nejlepší. V křesťanské teologii je nám řečeno, abychom milovali své nepřátele (Matouš 5:44), a proto bychom jako oddaní křesťané měli toužit po absolutním nejlepším pro každého, dokonce i pro ty, které nemůžeme vystát. A co je absolutně nejlepší? To by bylo věčné štěstí v nebi s Ježíšem Kristem. A Ježíš nám všem ukázal, že láska vyžaduje osobní oběť z naší strany, aby se to stalo, ať už je to mučednictví, peněžní oběť, časová oběť, Modlitební oběť, nebo oběť jen být tam pro někoho, když byste raději byli jinde.
někteří křesťané si myslí, že jsou spaseni, protože každou neděli chodí do kostela a přijímají Společenství. I když je to vynikající, Ježíš říká, že na jeho vinici je třeba udělat práci (Matouš 20). Tato práce spočívá v budování jeho království na zemi. Jak se to dělá? Matthew 25: 35 říká následující:
„protože jsem měl hlad a dal jsi mi jídlo, Měl jsem žízeň a dal jsi mi pití, byl jsem cizinec a přivítal jsi mě, Byl jsem nahý a oblékl jsi mě, Byl jsem nemocný a navštívil jsi mě, Byl jsem ve vězení a přišel jsi ke mně.“
ti lidé v následujících verších, kteří dělali tyto dobré skutky, získali vstup do nebe; ti, kteří nedělali tyto dobré skutky, šli opačně. Budování Božího království spočívá v konání Boží vůle, která se stará o chudé a odvážně hlásá jeho evangelium. Takže pokud jste jedním z těch křesťanů, kteří chodí v neděli do kostela a nenávidí svého bližního a chudé po zbytek týdne, doporučuje se, abyste dlouho a tvrdě přemýšleli o Boží vůli pro vás ve své vinici.
pravá křesťanská láska by nás měla všechny inspirovat k tomu, abychom vykonávali jak tělesné, tak duchovní skutky milosrdenství:
- krmit hladové;
- dát nápoj žíznivým;
- obléknout nahé;
- k úkrytu bezdomovců;
- navštívit nemocné;
- výkupné zajatce;
- pohřbít mrtvé.
duchovní díla milosrdenství jsou:
- poučit nevědomé;
- radit pochybným;
- napomínat hříšníky;
- trpělivě nést křivdy;
- ochotně odpouštět přestupky;
- utěšovat postižené;
- modlit se za živé a mrtvé.
koneckonců, Ježíš říká, že musíme přinést ovoce nebo zaplatit důsledky:
Jan 15: 2,4,16: Každá větev má, která nenese ovoce, odnáší, a každá větev, která nese ovoce, švestky, aby přinesla více ovoce. Zůstaň ve mně a já v tobě. Jako větev nemůže nést ovoce sama o sobě, pokud nezůstává ve vinné révě, ani vy, pokud zůstanete ve mně. Nevybrali jste si mě, ale vybral jsem si vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a přinesli ovoce a aby vaše ovoce zůstalo; takže cokoli požádáte Otce ve jménu mém, může vám to dát.
Láska není snadná…
“ když jsme mladí, myslíme si, že láska je skvělá úžasná atrakce mezi rodiči a dětmi. Láska znamená, že dostáváme věci od těch, které milujeme.
když jsme mladí dospělí, myslíme si, že láska může být nějaký druh mazlavé sexuální přitažlivosti. Láska znamená, že naše neustálé touhy musí být uspokojeny.
když jsme ve středním věku, začneme se učit, že láska je o sebeobětování, a to zahrnuje mnohokrát, kdy osoba, pro kterou se obětujeme, by se o naši sebeobětování pro ně mohla méně starat.
když jsme staří, dozvídáme se, že láska je opravdu o oceňování věcí příštího světa nekonečně více než věcí tohoto světa, a že upřímná modlitba k Bohu je to, o čem láska je..“
zde je několik skvělých veršů z Písma o lásce:
Matouš 22: 37-40: a on mu řekl: „Budeš milovat Hospodina, svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Toto je velké a první přikázání. A druhý je takový, budete milovat svého bližního jako sebe. Na těchto dvou přikázáních závisí celý zákon a proroci.“
1 Korintským 13: 1-8, 13: mluvím-li v jazycích lidí a andělů, ale nemiluji, jsem hlučný gong nebo cinkající činel. A mám-li prorocké síly, a pochopit všechna tajemství a veškeré znalosti, a mám-li veškerou víru, tak, aby se odstranily hory, ale nemají lásku, nejsem nic. Pokud rozdám vše, co mám, a pokud dodám své tělo, aby bylo spáleno, ale nemám lásku, nezískám nic. Láska je trpělivá a laskavá; láska není žárlivá ani vychloubačná; není arogantní ani hrubý. Láska netrvá na své vlastní cestě; není podrážděná nebo rozhořčená; láska nese všechny věci, věří všem věcem, doufá ve všechny věci, vydrží všechny věci. Láska nikdy nekončí; pokud jde o proroctví, pominou; pokud jde o jazyky, přestanou; pokud jde o poznání, pomine. Takže víra, naděje, láska zůstávají, tito tři; ale největší z nich je láska.
Římanům 13: 8-10: nikomu nic nedluží, kromě toho, že se navzájem milují; protože ten, kdo miluje svého bližního, splnil zákon. Přikázání, „nebudeš cizoložství, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš toužit,“ a jakékoli jiné přikázání, jsou shrnuty v této větě, “ budeš milovat svého bližního jako sebe.“.“Láska neuškodí bližnímu; proto je láska naplněním zákona.
Galatským 5: 22-23: ale plodem Ducha je láska, radost, mír, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, jemnost, sebeovládání; proti tomu neexistuje žádný zákon.
1 Jan 3: 13-19: nedivte se, bratří, že vás svět nenávidí. Víme, že jsme omdleli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Ten, kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah a vy víte, že žádný vrah v něm nemá věčný život. Díky tomu víme lásku, že položil svůj život za nás; a měli bychom položit své životy za bratry. Ale má-li někdo zboží světa a vidí svého bratra v nouzi, přesto uzavírá své srdce proti němu, jak v něm zůstává Boží láska? Malé děti, nemilujme slovem ani řečí, ale skutkem a pravdou. Tímto poznáme, že jsme z pravdy, a uklidníme naše srdce před ním
1 John 4:7-21: milovaní, Milujme se navzájem; protože láska je Boží a ten, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska. V tom byla zjevena Boží láska mezi námi, že Bůh poslal svého jediného syna na svět, abychom skrze něj mohli žít. V tom je láska, ne že jsme milovali Boha, ale že nás miloval a poslal svého syna, aby byl vykoupením za naše hříchy. Milovaní, pokud nás Bůh tak miloval, měli bychom se také milovat jeden druhého. Žádný člověk nikdy neviděl Boha; milujeme – li jeden druhého, Bůh v nás zůstává a jeho láska je v nás zdokonalena. Tímto víme, že zůstáváme v něm a on v nás, protože nám dal svého vlastního ducha. A viděli jsme a Dosvědčujeme, že Otec poslal svého syna jako Spasitele světa. Ten, kdo se přizná, že Ježíš je Syn Boží, Bůh zůstává v něm, a on v Bohu. Takže víme a věříme, jakou lásku k nám Bůh má. Bůh je láska a ten, kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm. V tom je láska zdokonalena s námi, abychom mohli mít důvěru v soudný den, protože tak jako on jsme v tomto světě. V lásce není strach, ale dokonalá láska vyvolává strach. Pro strach má co do činění s trestem, a ten, kdo se bojí, není zdokonalen v lásce. Milujeme, protože nás nejprve miloval. Říká-li někdo: „Miluji Boha“ a nenávidí bratra svého, Je to lhář; neboť ten, kdo nemiluje bratra svého, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl. A toto přikázání máme od něj, že ten, kdo miluje Boha, by měl milovat i svého bratra.
