pozadí: pacienti s cGvHD jsou ohroženi morbiditou a zhoršenou kvalitou života. Riziko specifických morbidit pozorovaných dlouhodobě u pacientů s cGvHD však není jasně pochopeno. Dále, zda pacienti s cGvHD jsou častěji křehcí, s přidanou zranitelností k již ohroženému funkčnímu stavu, zůstává nestudováno. Metod: Účastníci studie byli čerpáni z BMTSS-retrospektivní kohorty pacientů, kteří dostali BMT na City of Hope nebo University of Minnesota v letech 1974 až 1998 pro hematologické malignity nebo těžkou aplastickou anémii (SAA) a přežili alespoň 2y po BMT. Tato studie zahrnovala 581 příjemců alogenní BMT ≥18y věku při účasti na studii a naživu při výchozím průzkumu (2000-2004) nebo následném průzkumu (2013-2017). Průzkum zahrnoval vlastní zprávu o sociodemografických charakteristikách a fyzických zdravotních podmínkách (krev. 2010;116:3129-3) . Křehký fenotyp byl vytvořen z odpovědí poskytnutých přeživšími BMT pomocí modifikovaných Friedových kritérií (JAMA Oncol. 2016;2:1277-86) . Podrobnosti týkající se cGvHD byly odebrány z lékařských záznamů. Provedli jsme systematické hodnocení vztahu mezi cGvHD a klíčovými chronickými zdravotními stavy (xerostomie, suché oči, katarakta, glaukom, diabetes, hypotyreóza, kardiomyopatie, ischemická choroba srdeční, mrtvice, třes, problémy s rovnováhou, bolest, smyslová ztráta, následné malignity, striktura jícnu nebo konečníku/konečníku, cirhóza a plicní komplikace), pomocí multivariabilních coxových regresních analýz upravených pro sociodemografii, primární diagnostiku, stav kouření, již existující komorbidity a TBI. Zkoumali jsme také souvislost mezi cGvHD a křehkostí pomocí logistické regrese a přizpůsobení výše uvedených proměnných, stejně jako chronické zdravotní stavy. Výsledky: 581 účastníků studie podstoupilo BMT ve středním věku 30,9 y (0,4-62,9) a zúčastnilo se studie ve středním věku 48,0 y (18,2-73,7) po mediánu 17,1 y (2,0-40,5) od BMT; 55% byli muži a 77% byli nehispánští bílí. Primární diagnózy zahrnovaly CML (37%), AML (28%), ALL (14%), SAA (9%) a další (12%). V této kohortě 581 alogenních příjemců BMT mělo 304 (52,3%) anamnézu cGvHD. Všichni pacienti dostávali myeloablativní kondicionování; TBI byl použit u 85%. Frekvence následujících chronických zdravotních stavů byla statisticky významně vyšší u pacientů s BMT s anamnézou cGvHD oproti pacientům bez cGvHD. 1): orální (potíže s ochutnávkou/polykáním/žvýkáním) a/nebo oční (suché oči) (54% vs. 34%, p<0, 0001), diabetes (17% vs. 11%, p=0, 04), osteonekróza (13% vs. 5%, p=0, 002), neurologické příznaky (třes/snížený smysl/prodloužená bolest: 33% vs. 23%, p=0, 007), plicní komplikace (fibróza/zjizvení/doplnění kyslíku: 23% vs. 12%, p=0.0005) A GI komplikace (striktury jícnu + rektální / anální striktury: 13% vs. 8%, p=0,05). Frekvence křehkosti byla také vyšší u pacientů s cGvHD oproti těm bez cGvHD (17, 1% vs. 6, 14%, p <0, 0001). Celkově 45% příjemců alogenní BMT s cGvHD oproti 25% pacientů bez cGvHD mělo 2 nebo více chronických zdravotních stavů (p<0, 0001). Jak je znázorněno na obr. 1, multivariabilní analýzy ukázaly statisticky významné souvislosti mezi cGvHD a orálními / očními komplikacemi (HR=1,91, 95%CI, 1,4-2,5, p<0,0001), diabetes (HR=1,58, 95% CI, 0,96-2,6, p=0. 07), osteonekróza (HR=2,59, 95% CI, 1,4-5,0, p=0,004), neurologické komplikace (HR=1,52, 95%CI, 1,1-2,2, p=0,02), plicní komplikace (HR=2,04, 95% CI, 1,3-3,2, p=0,002) a GI komplikace (HR=1,87, 95% CI, 1,1-3,3, p=0,03). V multivariabilním modelu, přizpůsobeném demografickým a klinickým proměnným a chronickým zdravotním stavům, byla pravděpodobnost slabosti 2,66 krát vyšší u pacientů s cGvHD (95%CI, 1,4-5,1, p=0,003) ve srovnání s těmi, kteří neměli cGvHD. Závěr: Alogenní příjemci BMT s anamnézou cGvHD nesou významně vyšší zátěž dlouhodobé morbidity a mají také významně vyšší riziko slabosti. Souvislost mezi cGvHD a klíčovými chronickými zdravotními stavy poskytuje důkazy pro vývoj cílených strategií dohledu a intervence ke snížení zátěže morbidity a slabosti.
Arora: Takeda Oncology: Consultancy.