cluster diferenciace (CD) je protokol používaný pro identifikaci a vyšetřování molekul buněčného povrchu přítomných na leukocytech. Molekuly CD mohou působit mnoha způsoby, často působí jako receptory nebo ligandy (molekula, která aktivuje receptor) důležité pro buňku. Obvykle je zahájena signální kaskáda, která mění chování buňky (viz buněčná signalizace). Některé CD proteiny nehrají roli v buněčné signalizaci, ale mají jiné funkce, jako je adheze buněk. Existuje přibližně 250 různých proteinů.
nomenklatura CD byla navržena a zavedena na 1. mezinárodním Workshopu a konferenci o diferenciačních antigenech lidských leukocytů (HLDA). Tento systém byl určen pro klasifikaci mnoha monoklonálních protilátek (Mab) generovaných různými laboratořemi po celém světě proti epitopům na povrchových molekulách leukocytů (bílých krvinek). Od té doby se jeho použití rozšířilo na mnoho dalších typů buněk a bylo identifikováno více než 320 CD jedinečných shluků a subklusterů. Navrhované povrchové molekule je přiřazeno číslo CD, jakmile se prokáže, že se na molekulu váží dvě specifické monoklonální protilátky (mAb). Pokud molekula nebyla dobře charakterizována nebo má pouze jeden mAb, je obvykle uveden prozatímní indikátor “ w „(jako v „CDw186“).
systém CD se běžně používá jako buněčné markery; to umožňuje definovat buňky na základě toho, jaké molekuly jsou přítomny na jejich povrchu. Tyto markery se často používají k přidružení buněk k určitým imunitním funkcím nebo vlastnostem. Zatímco použití jedné molekuly CD k definování populací je neobvyklé (i když existuje několik příkladů), kombinace markerů umožnila typy buněk s velmi specifickými definicemi v imunitním systému.
reaktivita nejběžnějších protilátek (CD markerů) používaných při průtokovém Cytometrickém hodnocení Hematolymfoidních novotvarů:
| protilátka (CD) | reaktivita |
| CD1a | Thymocyty a nezralé T buňky |
| CD2 | T buňky, velké granulární lymfocyty (LGL), NK buňky, některé APL, neoplastické žírné buňky |
| CD3 | T buňky, primární výpotek lymfom |
| CD4 | T buňky (pomocník / induktor), monocyty, myeloblasty, NK buněčný lymfom |
| CD5 | T buňky, B-CLL/SLL, MCL |
| CD7 | T buňky, některé myeloblasts |
| CD8 | T cells (suppressor/cytotoxic), large granular lymphocytes (LGL) |
| CD10 | Follicle center cells, FL, some DLBCL, pre-B-ALL, pre-T-ALL, thymocytes, BL |
| CD11b | Granulocytes, monocytes |
| CD11c | Monocytes, HCL, LGL, activated T cells, MZL |
| CD13 | Myeloid cells, rare pre-B-ALL |
| CD14 | Monocytes |
| CD15 | Granulocytes, Hodgkin’s lymfom |
| CD16 | granulocyty, NK buňky, LGL |
| CD19 | B buňky, pre B-ALL, podmnožina AML (AML1 / ETO s t (8;21)) |
| CD20 | B buňky, vzácné myelomy z plazmatických buněk |
| CD22 | B buňky |
| CD23 | B-CLL/ SLL, plazmatické buňky, folikulární dendridické buňky |
| CD25 | HCL, podskupina lymfomů B A T buněk |
| CD30 | Hodgkinův lymfom, anaplastický velkobuněčný lymfom, podskupina DLBCL, podskupina lymfomu B buněk |
| CD33 | myeloidní buňky, vzácné pre B-ALL, vzácné blastický NK lymfom |
| CD34 | myeloblasty, lymfoblasty, endotelové buňky |
| CD38 | plazmatické buňky, aktivované T A B buňky, podmnožina B-CLL / SLL, epitelové buňky |
| CD41 | megakaryocyty |
| CD43 | myeloidní buňky, T-buněčný lymfom, pre B ALL, pre t ALL, B buněčný lymfom (podskupina), plazmatické buňky |
| CD56 | NK buňky, LGL |
| CD57 | NK buňky, LGL |
| CD61 | megakaryocyty |
| CD79a | B buňky v plazmě cells, megakaryocytes |
| CD103 | HCL, rare T cell lymphomas |
| CD117 | AML, mast cells, stromal tumors (GIST), plasma cells |
| bcl-2 | Mature B cells, (except benign GCC), T cells, and FL |
| Heavy Chains (IgG, IgA, IgM, IgD) | B cells, plasma cells, DLBCL with ALK expression |
| HLA Dr | AML (except APL), B cells monocytes |
| Light chains (kappa or lambda) | B cells (surface), plasma cells (cytoplazmatické) |
| TdT | pre-B-ALL, pre-t-ALL, některé AML a hematogony |