tato práce představuje strukturální charakterizaci PBS nanofilmů uložených technikou chemické depozice v lázni při 70±2°C za použití Polyethyleniminu, triethanolaminu a dusičnanu amonného a dusičnan amonný jako komplexotvorná činidla, která umožňují řízený a konstantní ion iontovou reakcí v vodné médium, jehož chemické reakce v lázni probíhají v bazických roztocích s typickými hodnotami pH 9-12, rozlišující komplexy získané jejich termodynamickou stabilitou a kinetickou stabilitou. Základní protahovací frekvence PbS byly stanoveny infračervenou spektroskopií Fourierovy transformace. Rentgenová fotoelektronová spektroskopie poskytuje relativní atomové složení a identifikaci nejintenzivnějších fotoelektronových přechodů S2p (164 eV) a Pb4f 7/2 (137.34 eV) pro pbs-nitrátový film, které jsou spojeny s oxidačním stavem PB (II). Přechod na vyšší vazebné energie, Pb4f7/2 (139.01 eV) pro pbs-Polyethylenimin a PbS-triethanolamin ukazují přítomnost PbO2 s oxidačním stavem Pb (IV). Rentgenová difrakční analýza a Ramanova spektroskopie ukazují, že nanofilmy nanesené PbS měly čistou kubickou galenovou krystalickou fázi, když byl dusičnan amonný použit jako komplexační činidlo, s Komplexačním činidlem Polyethyleniminu byla pozorována tvorba kubických PbS v kubické fázi s monoklinickým Lanarkitem PB2(SO4)2 stopy. Nakonec, za použití triethanolaminu jako komplexního činidla, byly nalezeny kubické fáze PbS s orthorhombickým Anglesitem a stopami oxidu olovnatého (x∼1,57). Povrchová morfologie vzorků byla získána transmisní elektronovou mikroskopií s vysokým rozlišením. Tenké vrstvy vykazují tři přímé mezery v pásmu, kolem 0,77–0,78 a 0,84-0,88 eV patřily ke stavu střední pasti způsobenému-PB visící vazbou a hladinami S+2 a energie mezery v pásmu při 0,91-1,10 eV byla přičítána kvantovému omezení spojenému s velikostí zrna, které byly získány propustností.