onemocnění žlučníku je jedním z nejčastějších problémů v gastroenterologii a je spojena s významnou morbiditou. Může se vyskytovat jako kameny ve žlučníku (cholecystolitiáza) nebo ve společném žlučovodu (choledocholitiáza). Na konci 80. let byla zavedena laparoskopie a v roce 1985 byla provedena první laparoskopická cholecystektomie. Laparoskopická technika pro odstranění žlučníku je současnou léčbou volby, i když existují indikace pro otevřenou operaci. Pro provedení laparoskopické cholecystektomie co nejbezpečnější bylo vyvinuto několik bezpečnostních opatření. Zlatým standardem pro diagnostiku a odstranění běžných žlučovodů je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP). Možnost chirurgické léčby choledocholitiázy je laparoskopická cholecystektomie s běžným průzkumem žlučovodů. Pokud zkušenost není k dispozici, než ERCP následovaná elektivní cholecystektomií je zdaleka nejlepší terapeutická modalita. Tento přehled bude diskutovat o použití, výhodách a nevýhodách laparoskopie u pacientů s cholecystolitiázou a choledocholitiázou.